Velký jazykový model dokáže bez potíží vyprávět příběh značky a vyjmenovat její nejvýznamnější úspěchy. Když se však uživatel ptá na konkrétní volbu, tatáž značka z odpovědi zmizí. Mezi znalostí značky a použitím jejího názvu existuje mezera, kterou snadno přehlédneme, pokud zkoumáme pouze přímé dotazy na značku.
V reportu „Polský generativní portrét“ ukazuje Grzegorz Miłkowski, autor výzkumu a reportu, tento rozdíl na příkladu Polska. Výzkum mapuje reprezentaci země v odpovědích šesti jazykových modelů, jeho výsledky však otevírají důležitou otázku i pro firmy, města a instituce: zmíní nás model ve chvíli, kdy můžeme být užiteční člověku, který se rozhoduje?
Dva druhy přítomnosti
V hlavním výzkumu poskytlo šest modelů — ChatGPT, Gemini, Claude, Perplexity, Grok a DeepSeek — 8 400 odpovědí na 1 400 otázek v 11 jazycích, které zastupovaly 12 trhů. Polovina otázek se týkala potřeb jednotlivců, druhá polovina firemních rozhodnutí. Z tohoto souboru pochází většina procentuálních výsledků reportu. Včetně doplňkových měření, mezi něž patřil samostatný test pro firmy a tematická měření, zahrnoval celý výzkumný program více než 14 500 odpovědí. Jedno z doplňkových měření zjišťovalo, které osobnosti, značky a symboly modely uvedou, když se jich přímo zeptáme na Polsko.
Toto rozlišení je zásadní. Otázka „čím je Polsko známé?“ měří dostupnost asociací. Otázka „co dělat tři dny ve Varšavě?“ nebo „kam umístit závod?“ ověřuje, které asociace model dokáže využít. Report se zabývá odpověďmi získanými prostřednictvím programovacích rozhraní v určitém období. Neměří názory lidí ani účinnost propagačních kampaní.
V doplňkovém měření „Polsko na dotaz“ se při otázce na nejznámější Poláky objevili Chopin, Wałęsa, Koperník a Jan Pavel II. ve všech 144 ze 144 odpovědí na tuto otázku. V podskupině 1 116 praktických odpovědí z hlavního výzkumu, vybraných tak, aby se v nich jména mohla přirozeně objevit, se Koperník vyskytl ve 4,5 %, Skłodowska-Curie v 0,8 %, Lem v 0,2 % a Chopin ve 12 % odpovědí.

Graf 6.2 „Aktivační mezera“. Zdroj: Grzegorz Miłkowski, „Polský generativní portrét“, s. 50
Tyto hodnoty nelze jednoduše odečítat jako dva výsledky téhož testu: liší se otázky, data i jmenovatele. Srovnání však ukazuje výrazný kvalitativní rozdíl. Název, který model vybaví na přímý dotaz, se nemusí objevit v odpovědi na praktický problém.
Autor reportu tento jev označuje jako aktivační mezeru. Pro strategii značky je to užitečný pojem, protože odděluje známost od přítomnosti v situaci, kdy může příjemce skutečně využít produkt, službu nebo znalosti.
Stejný model, jiná otázka
Nejprůkaznější test této teze najdeme přímo v hlavním výzkumu. Když šest modelů odpovídalo na 12 otázek „čím je dnes Polsko známé“, objevily se polské hry v 86,1 % ze 72 odpovědí. V 1 116 praktických odpovědích se neobjevily ani jednou. I tyto podskupiny slouží různým účelům a praktické otázky se her netýkaly. Výsledek proto vypovídá o rozsahu zkoumaných situací, nikoli o veškeré možné přítomnosti CD Projektu nebo Zaklínače v AI.
Toto upozornění je důležité i mimo výzkum Polska. Pokud se modelu zeptáme „znáte naši firmu?“, ověřujeme především, zda ji dokáže popsat. Chceme-li pochopit, jaká je šance, že se objeví v odpovědích zákazníkům, musíme se ptát na jejich úkoly, aniž bychom uvedli název značky.
Dveře, kterými název vstupuje do odpovědi
Proč se Chopin objevuje častěji než jiné osobnosti z národního kánonu? V 97 % ze 134 praktických odpovědí, které obsahovaly jeho jméno, se objevila také Varšava nebo Żelazowa Wola. Chopin je spojen s koncerty v Łazienkách, turistickými cíli i konkrétním cestovním plánem. Solidarita a Wałęsa se do odpovědí dostávají přes Gdaňsk a loděnici, Koperník přes Toruň a Frombork.

Graf 6.3 „Dveře“. Zdroj: Grzegorz Miłkowski, „Polský generativní portrét“, s. 51
V jazyce sémantiky značky jde o vztahy mezi entitami — rozpoznatelnými osobami, organizacemi, místy, produkty a pojmy. Samotný vztah „Chopin – Polsko“ je obecný. Řetězec „Chopin – Varšava – Łazienki – koncert během výletu“ lze využít při odpovědi na konkrétní záměr.
Neznamená to, že stačí na web přidat několik názvů a model tím začneme řídit. Vazby musí být pravdivé, srozumitelné a doložené důvěryhodnými zdroji. Je však užitečné vědět, které vazby už fungují a které chybějí u otázek důležitých pro značku.
Velikost firmy nestačí
Stejný mechanismus se projevuje i v obchodní části reportu. V samostatném měření firem modely na přímý dotaz na největší polské firmy uvedly KGHM ve všech 144 ze 144 odpovědí na tuto otázku, PGE a PKO Bank Polski ve 143 a PZU ve 139 odpovědích. Ve 4 200 praktických odpovědích pro firmy z hlavního výzkumu se KGHM objevil 21krát, PKO 15krát a PZU jednou.
Mnohem častěji se objevovaly subjekty spojené s konkrétním úkolem: Krajowy Rejestr Długów ve 143 odpovědích, BIG InfoMonitor v 97, Polskie Sieci Elektroenergetyczne v 95 a No Fluff Jobs v 71. KRD se nabízí při ověřování obchodního partnera, PSE při otázkách o energetické síti a No Fluff Jobs při náboru.

Výňatek z kapitoly 10.5. Zdroj: Grzegorz Miłkowski, „Polský generativní portrét“, s. 152
Nejde o žebříček hodnoty těchto organizací. Výsledky ukazují, jak důležitá je role, kterou název zastává v konkrétní situaci. Značka může být obrovská, a přesto nemít „dveře“ k otázkám zahrnutým do výzkumu. Může být také menší, ale plnit funkci, kterou lze v odpovědi snadno připomenout.
Jak zkoumat aktivační mezeru vlastní značky
Začněme mapou rozhodovacích situací, ne seznamem obecných otázek o firmě. Je užitečné rozlišit otázky bez názvu značky, v jejichž odpovědi by se mohla objevit, od otázek, které její název obsahují a ukazují, jak ji model popisuje. Tento přístup odpovídá tomu, jak vysvětlujeme rozdíl mezi SEO prací a zkoumáním reprezentace značky v AI.
Výrobce komponentů by měl například prověřit otázky týkající se certifikovaných dodavatelů, výrobních kapacit, dodržování termínů a trhů, na které dodává. Vysoká škola může zkoumat otázky o studiu v konkrétním jazyce, školném a životních nákladech. Město by se mělo zaměřit na scénáře víkendového pobytu, rodinné cesty nebo návštěvy akce.
U každé odpovědi je vhodné zaznamenat víc než jen zmínku. Doporučuje model značku? Jakou roli jí přisuzuje? S jakými vlastnostmi a konkurenty ji spojuje? O jaké zdroje odpověď opírá? Nezaměňuje model nabídku nebo nepřipisuje značce zastaralé informace? Monitoring odpovědí modelů má smysl tehdy, když v opakovaných měřeních sleduje stejné scénáře.
Druhý krok se týká obsahu, který může značka připravit. Dobře popsaný případ použití propojuje název firmy s problémem, řešením, místem a důkazem. U dodavatele to mohou být normy, rozsah certifikace, produkty, reference a omezení. U turistické instituce konkrétní trasy, termíny, náklady a praktické informace v jazyce cílové skupiny.
Report zároveň ukazuje hranice těchto doporučení. Z 30 odpovědí na otázky o certifikovaných subdodavatelích se polské firmy objevily v pěti. Výzkum neurčuje, zda příčinou byl nedostatek materiálů na internetu. Ukazuje však rozhodovací situaci, v níž stojí za to prověřit kvalitu dostupných důkazů a odpovědi znovu změřit.
Přítomnost je proces, ne stav
Verze modelů i výběr zdrojů se mění. Jediná odpověď může být zajímavým pozorováním, nevypovídá však o dlouhodobé pozici značky. Potřebujeme opakované měření s uvedeným datem, založené na srovnatelných otázkách, trzích a modelech, a také uchovávat znění odpovědí.
„Polský generativní portrét“ ukazuje, že známost je jen jedním z rozměrů reprezentace. Důležitější otázka zní: při jakém rozhodování považuje model náš název za užitečný a proč?
Celý report Grzegorze Miłkowského, metodika a zdrojové materiály jsou k dispozici na webu projektu. Více o našem přístupu k výzkumu značek se dočtete také na blogu Brand Semantics.

